Hlíva ústřičná - lék z přírody

Hlíva ústřičná je dřevokazná houba, jejíž popularita stále roste. Platí pro ni beze zbytku všechny dietetické a léčivé vlastnosti popsané obecně u dřevokazných hub. Hlíva ústřičná je houba vyskytující se u nás v přírodě, plodnice nacházíme v říjnu a listopadu, méně často v dubnu. Z toho vyplývá, že jde o houbu poměrně chladnomilnou. Hlívu ústřičnou při umělém pěstování v teplém letním období plnohodnotně nahradíme hlívou plicní (Pleurotus pulmonarius), ve skleníku nebo fóliovníku můžete pěstovat hlívu miskovitou (Pleurotus cornucopiae). Hlívu je možno pěstovat jak extenzivně, tak i intenzivně. Intenzivním způsobem ji pěstujeme na slámě v pytlích, extenzivně na špalcích listnatých dřevin venku. Pěstování hlív je poměrně jednoduché a zvládne ho téměř každý. Také potřeby pro pěstování jsou pro většinu pěstitelů snadno dostupné. Proto se hlíva těší velikému zájmu amatérských pěstitelů. Výnosy hlívy dosahují 10-30 % hmotnosti substrátu a výhodou pěstování je, že hlíva netrpí chorobami plodnic.

Potřeby k pěstování
Řezaná pšeničná, žitná nebo řepková sláma (sláma ječná a ovesná je méně vhodná, špatně přijímá vodu) nebo pazdeří; PE (polyetylénové) pytle, sadba příslušné hlívy ústřičné; horká voda od 70 °C až po 80 °C.

Prostory pro pěstování
Místnost s teplotou od 8 °C do 18 °C pro hlívu ústřičnou, pro hlívu plicní teplota až 22 °C, nad 22°C pro hlívu miskovitou s rozptýleným světlem a možností udržovat vyšší vzdušnou vlhkost a větrat (např. sklepy s okénkem, garáže, haly, bývalé stáje).

Příprava substrátu
Používáme slámu kvalitní, suchou, bez přítomnosti plísní. Nařezanou slámu (drobněji nadrcená je lepší) nasypeme do silného PE pytle, stlačíme ji a zalijeme horkou vodou tak, aby byla všechna sláma ponořena a pytel uzavřeme provázkem. Vodu v pytli ponecháme 12 hodin a potom uřízneme spodní rohy a vodu necháme samovolně vytéct. Kvalitě substrátu prospěje, když pytel po vypuštění vody na 1 den uložíme v blízkosti zdroje tepla, aby se teplota slámy udržovala po dobu 24 hodin a na 45 °C, hlíva ústřičná potom lépe vyrůstá.
Pokud nemáme k dispozici pytel ze silného PE můžeme slámu spařit v nějaké nádobě (sud, vana); případně namočenou slámu lze spařit v pařáku na brambory. Propařenou slámu vysypeme na čistou folii a necháme vychladnout na teplotu asi 25 °C.

Očkování sadbou
Ze sklenice se sadbou sejmeme kovové víčko a pomocí čisté lžíce sadbu vyndáme do misky, kde ji rozdrobíme na drobné částice. V případě, že máme sadbu v polypropylénovém sáčku je výhodnější tlakem ruky sadbu v uzavřeném sáčku rozdrobit. Vychladlou slámu promícháme se sadbou a vše vrátíme zpět do pytle a zmáčkneme tlakem ruky. Pytel opět uzavřeme provázkem. Jedním litrem sadby naočkujeme asi 25 kg mokré slámy (substrátu) - tj. asi dva pytle o průměru 30 cm a výšce 70 cm. Sadbu nekupujme zbytečně dlouho dopředu, případné skladování v lednici při 4 °C by nemělo přesáhnout 2 měsíce.

Růst podhoubí
Pytel s naočkovaným substrátem uložíme do místnosti (v této fázi je jedno zda je světlo v místnosti nebo tma; není vhodné, aby na pytle svítilo slunce) s teplotou okolo 20 °C. Pokud máme v místnosti teplotu nižší než 15 °C a máme naočkováno více pytlů, tak pytle uložíme k sobě a při nižších teplotách je můžeme i přikrýt. Je nutné teplotu v pytlích kontrolovat, aby nepřesáhla 30 °C. Podhoubí prorůstá substrátem nejlépe při 27 °C. Dobře zpracovaný substrát při optimální teplotě je prorostlý za 14 dnů. Při nižších teplotách prorůstá déle.
Zda je substrát prorostlý poznáme podle stejnoměrného zbělání povrchu. Pokud se růst podhoubí zastaví ještě v neprorostlém stavu, je třeba povolit horní úvazek, případně zvětšit otvory v dolních rozích pytle. Jestliže se v pytlích objevují plísně, znamená to že jsme slámu špatně tepelně ošetřili, případně nebyla dodržena dostatečná hygiena při očkování.

Tvorba zárodků (fruktifikace)
Většině kmenů hlívy prospěje k tvorbě zárodků plodnic zchlazení substrátu, hlíva ústřičná a miskovitá toto zchlazení nevyžadují. Proto je vhodné prorostlý substrát přemístit na dva až tři dny do chladnější místnosti s teplotou 6 °C až 12 °C, případně nechat pytle tři chladnější noci venku (případné zmrznutí substrátu není na závadu). Po schlazení se začnou na povrchu substrátu objevovat zárodky plodnic, které se postupně zvětšují.

Růst plodnic
Po schlazení přeneseme pytle zpět do místnosti s rozptýleným světlem. Folii pytlů prořežeme řezy o délce asi 5 cm a množství 10-20 řezů na jednom pytli. Je možné plnit substrát do pytlů s již vyraženými otvory o průměru 5-10 mm a počtu 10-20 otvorů. Těmito řezy (otvory) vyrůstají plodnice aniž dochází k přílišnému vysychání substrátu. Ze zárodků se postupně vytvářejí klobouky a třeně (\\\"nožky\\\"). Klobouky mají oválný tvar a na spodní straně mají lupeny. Plodnice rostou často v trsech a postupně v několika sklizňových vlnách. V domácích podmínkách sklízíme 3-4 sklizňové vlny, které by v optimálních podmínkách měly proběhnout za 2-3 měsíce (při nižších teplotách déle). Pěstební prostory dobře větráme a vzdušnou vlhkost případně zvyšujeme kropením podlahy. Pokud mají plodnice dlouhé třeně a malé klobouky znamená to, že je třeba zvýšit větrání, případně mohou mít plodnice nedostatek světla.