Povinné ručení

S prudkým rozvojem automobilismu v 30. letech 20. století vznikla potřeba chránit se proti škodám způsobeným při stále častěji se objevujících dopravních nehodách. Původně se majitelé automobilů pojišťovali pouze havarijní pojistkou na škodu vzniklou na vlastním voze.

Tato pojistka však byla dobrovolná a množily se případy, kdy nebyl viník nehody schopen nahradit škodu kterou způsobil. Koncem roku 1932 byla uzákoněna povinnost živnostníků provozujících vozidla mít sjednané pojištění odpovědnosti. Roku 1935 pak byla tato povinnost uložena všem vlastníkům motorového vozidla a vzniklo tak povinné ručení.

Po revoluci v roce 1989 měla monopol na poskytování povinného ručení Česká pojišťovna. Její monopol byl však v důsledku sbližování českých zákonů a norem Evropké unie ukončen zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

Od této chvíle se naskytla možnost poskytování povinného ručení kterékoliv komerční pojišťovně, která splní podmínky na udělení licence. Samozřejmě se pojišťovny této šance okamžitě chopily a nabídka povinného ručení na Českém trhu se tak stala velice pestrou a zároveň silná konkurence způsobila vývoj tohoto produktu a služeb s ním spojených až do dnešní podoby.