Výkupní ceny elektřiny v roce 2011 klesn

Odborníci uvítali novelu zákona, která umožní od roku 2011 výrazněji snižovat výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů. Potvrzuje to výzkum magazínu Nazeleno.cz, který se zabývá oblastí obnovitelných zdrojů. Oslovení zástupci firem však upozorňují, že není důvod k přehnanému optimismu. Novela nestanovuje jasná pravidla pro určování délky návratnosti a tím komplikuje nejbližší investice. V krajních případech pak může vést k pozastavení bankovních úvěrů, snížení zájmu investorů a domácností o fotovoltaiku i k nárůstu využívání nekvalitních solárních technologií.

Při výpočtu návratnosti investice, kterou zákazník vloží do stavby vlastní fotovoltaické elektrárny, hraje roli mnoho parametrů. Mezi jinými jde o velikost solární elektrárny, cenu pozemků, použitou technologii, množství slunečního záření nebo způsob financování. Novela zákona, kterou v březnu přijala Poslanecká sněmovna, však tyto aspekty zcela opomíjí.
„Způsobů, jak vypočítat návratnost, je nepřeberné množství a jejich přesnost je pochybná. Jak bude Energetický regulační úřad návratnost stanovovat, je pro mne v tuto chvíli záhadou třeba i z toho důvodu, že si nedovedu představit státní organizaci, jež bude zjišťovat a určovat ceny na trhu,“ dodává Martin Krejčí ze společnosti DEG.
O kolik by měly výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky v roce 2011 klesnout, je proto nejasné. Energetický regulační úřad se brání spekulacím a konkrétní výši výkupních cen zveřejní nejdříve v říjnu letošního roku.
„V případě nových výkupních cen se pohybujeme v rovině spekulací. Budeme-li ale vycházet z předpokladu, že do budoucna budou upřednostňovány malé projekty, a vezmeme-li v úvahu návratnost investice 11 let, mohly by výkupní ceny u instalací do 30 kWp poklesnout o 20–25 %,“ upřesňuje Petr Borecký z Novatrix.
Podobný názor mají i další odborníci. „Minimum, na které je možno snížit výkupní ceny, je 8–9 Kč/kWh. Avšak v případě poklesu výkupní ceny na minimální hranici se kritéria pro výběr fotovoltaické technologie změní na jediné – na cenu,“ doplňuje Martin Krejčí.
Výkupní ceny by se podle řady odborníků měly stanovovat s ohledem na velikost fotovoltaické elektrárny. „Je nutné rozlišovat typy instalací podle velikosti a podle toho, zda se jedná o elektrárny na volné ploše nebo na střechách. Podobná klasifikace je běžná všude ve světě, ale u nás doposud chybí,“ vysvětluje Petr Klimek ze společnosti Fronius.
Ačkoli distribuční společnosti i investoři novelu zákona přivítali, stop-stav fotovoltaickým a větrným elektrárnám nadále přetrvává. Uklidnění situace by mohla přinést vyhláška ERÚ, která vstoupila v platnost 1. dubna 2010 a která stanovuje nová pravidla pro připojování fotovoltaických elektráren.
Vyhláška počítá se stanovením harmonogramu výstavby fotovoltaické elektrárny a uhrazením 50% podílu z nákladů na připojení nového zdroje. Kromě toho musí investor přiložit i souhlas vlastníka nemovitosti s výstavbou solární elektrárny.
Tyto podmínky by měly, společně se snížením výkupních cen elektřiny v příštím roce, vést k poklesu zájmu o fotovoltaiku u nejrůznějších spekulantů a tím i k poklesu rezervovaného výkonu solárních elektráren. Kdy však bude stop-stav novým zdrojům odvolán, není prozatím jasné.